OKOZDRAVÍ

3. Pataňdžaliho „osmistupňová stezka“                      

Jóga je zastavení proměn mysli. Poznávající je ustálen sám v sobě. Jinak se ztotožňuje s proměnami. Jóga je výcvikem v umění klidu mysli a vnímání přítomnosti. Jde o harmonické rezonanční vyladění s naším čirým vědomím a spojení se Zdrojem. Staří védští mudrci a učitelé říkali: „Chceš-li získat štěstí, poznej sám sebe“.

Védy říkají, že čisté vědomí je posledním pozorovatelem v člověku, protože za ním už neexistuje žádný jiný. Toto vědomí nevzniká ani nezaniká, je věčné. Je nejen svým vlastním světlem, ale oživuje vše ostatní bez jakýchkoli podmínek a příčin. Čisté vědomí má tu zvláštnost, že si může uvědomovat sama sebe a pouze jeho obsah, „náplň“, brání jeho přímému spojení s Bohem (Brahma). Proto je takový důraz kladen na čisté vědomí, jeho absolutní čistotu prostou jakéhokoliv obsahu, tedy myšlenek.

3.1 JAMA

Jama: zření, hluboké vědění, pravidla jednání a úmyslu, která upravují naše vztahy s ostatními živými bytostmi.

Ahinsá – nenásilí, neubližování, nezabíjení.

Satja – pravda, pravdomluvnost, čestnost.

Astéja – nekradení, poctivost, nesobeckost.

Brahmačarja – doslova nechat se vést Bohem, konat v souladu s Bohem, s Vesmírným řádem, Božství - mravnost.

Aparigraha – doslova neuchopování, také neulpívání, nepřivlastňování, nehromadění majetku.

3.2 NIJAMA

Nijama: sebezření, pravidla jednání a úmyslu, která nám říkají jak pracovat sám se sebou.

Sauča –tělesná a duševní čistota, čisté vnímaní a jednání.

Santóša – soucit, spokojenost, skromnost.

Tapas – doslova vnitřní žár, vytrvalost, kázeň, askeze, disciplína.

Svádhjája – sebepoznání, studium svatých písem, studium véd.

Íšvara-pranidhána – doslova podrobení se Bohu, Nejvyššímu, oddanost k Íšvara.

Dodržováním těchto zásad postupně povýšíme duchovní nad materiální, povýšíme svůj život do spirituální dimenze. Náš život nabude nových rozměrů a hodnot, získáme spokojenost, laskavost, soucit i moudrost.

3.3 ÁSANA

V rádžajóze znamená ásana spíše sed než pozici nebo polohu. Už vůbec neznamená cvik, jak je dnes často mylně chápáno. V Pataňdžaliho době ásany spolu s mudrami sloužily pouze ke zklidnění těla před dalšími stupni jógy a jednalo se výhradně o ásany v sedu či kleku.

3.3.1 Proč dnes cvičit

Veškerý život se projevuje pohybem. Naučíme-li se vnímat své fyzické tělo a své pocity při pohybu, stane se pohyb zdrojem naší radosti.

Jóga je vědomé, pečlivé a soustředěné provádění pohybů, které  uvolňuje blokované energie a rozpouští negativní pocity  a napětí.

Pohybem tak prožíváme své já. Uvolněný pohyb představuje veselost, napjatý pohyb smutek a rozladění. Proto můžeme vnitřní náladu ovlivňovat pohybem. Učit se spojovat pohyb a city je třeba již od dětství, aby pozdější pohybové aktivity nepostrádaly zážitek radosti.

Lidské tělo je otevřeným bioenergetickým systémem a pohyb je funkcí složitého hybného systému. Pohybová paměť je uložena v určitých centrech v centrální nervové soustavě – míše, mozkovém kmeni, mozečku, mezimozku a mozkové kůře. Vědomý pohyb je řízen kůrou v čelním laloku, kam jdou i vstupy z emocionálního mozku v limbickém systému. Proto má soustředěné prožívání pohybu vztah k duševní pohodě.

V limbickém systému jsou v rámci odpovědi na příjemné pocity produkovány endorfiny, které působí na snížení bolesti, zlepšení nálady, i na ovlivnění žláz s vnitřní sekrecí. Produkce a cirkulace těchto látek probíhá velmi pomalu a jejich účinky mohou přetrvávat i několik dní.

Lidé se obvykle setkávají se zážitkem vlastního těla až při projevu bolesti. Jsou to většinou velmi nepříjemné zkušenosti, které vyvolávají stav nejistoty, nechuti a neschopnosti vnímat a chtít pochopit základní zásady zdravého života. Většina lidí žije ve stálém napětí, vede trvalý boj se zemskou tíží, trpí energetickým deficitem. Důsledkem jsou bolesti šíje a zad, únava a deprese, nemoc. Naučit se správně pohybovat a dýchat je základem našeho zdraví tělesného i psychického. Vzpřímený, uvolněný člověk, který se lehce pohybuje, budí důvěru a mimovolně upravuje i svalový tonus druhých lidí. Napětí a emoce spolu souvisí. Jóga napětí rozpouští a vytváří rovnováhu.

Důležitá je rovněž vyvážená činnost svalových skupin, to znamená správná délka a pružnost svalů zajišťujících vzpřímené držení těla a optimální sílu svalů pohybujících pákami kostí.

Jóga tvoří krásné zdravé pohyblivé tělo a klidnou sebevědomou mysl. Učí pracovat s energií a vitalitou, i léčit psychické a tělesné problémy. Pomocí jógy v sobě rozvíjíme vyšší porozumění sobě  a smyslu svého života.

V případě, že dynamickou i statickou fázi pozic provádíme správně - nenásilně, s vnitřním zklidněním, v souladu s uvolněným a tichým dechem - počneme uvnitř sebe vnímat velmi jemné vibrace, dostáváme se k vnitřnímu vnímání sebe sama a zvyšování naší citlivosti k jemným vibracím.